Narodil se 11.2.1907 v Praze. Po přesídlení rodiny do Brna vystudoval v letech 1918 – 1925 reálné gymnázium v Brně a po maturitě navštěvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Doktorát obdržel roku 1929. Po skončení vojenské služby nastoupil do zaměstnání u brněnského advokáta Dr. Fleischera, potom si založil svoji vlastní advokátní kancelář. Zde působil do zimy 1939, kdy po varování opustil Protektorát a odešel do exilu. Pracoval v zahraniční armádě nejprve ve Francii, potom v Anglii. Za norimberského procesu byl pobočníkem gen. Ečera. Do republiky se vrátil na jaře 1947. Dlouho zde nevydržel a koncem roku 1947 odešel do exilu podruhé a naposled. Usídlil se v Kanadě v Trailu, kde pracoval jako grafik a malíř.
Skautovat začal 1.9.1919 ve 2. oddíle v Brně. Od 1.10.1926 byl zástupcem vůdce 3. oddílu, potom jednatelem v Místním sdružení I. okresu Brno. ÚLŠ u Mnnichova Hradiště Velen absolvoval spolu se svým bratrem Milotou v roce 1925. Dále v roce 1936 Velen absolvoval anglický Gilwell. Byl zakládajícím členem družiny Mawadani, má lví podíl na práci této družiny, tj. sestavení organizačního řádu LŠ, metodiky vedení oddílů, ale i lesních škol, sestavení Buchlovského dekretu atd. V roce 1928 vedl Velen Ústřední lesní školu u Lukova, v témž roce byl jmenován zástupcem zpravodaje LŠ u náčelnictva.
V letech 1937 až 1939 byl Velen jmenován docentem „táboření a skautské výchovy“ na katedře tělesné výchovy MU v Brně. Na posledním junáckém sněmu před válkou byl Velen zvolen členem náčelnictva, na dalším sněmu po válce v roce 1946 starostou Junáka. V roce 1947 byl zvolen členem International Conference v Paříži a tuto funkci zastával až do roku 1953, tedy i v době, kdy byl Junák v Československu rozpuštěn. Velen byl literárně činný, mnoho publikoval ve skauských časopisech, napsal Listy Jurovi, Vůdce (spolu s B. Řehákem), Hry (spolus jinými auory), Skautskou praxi a jiné.
Velen cestoval po celém světě, navazoval známosti se skautskými pracovníky, zakládal československé exilové oddíly a stal se jejich starostou, kteroužto funkci zastával až do své smrti. Zemřel v západokanadském Trailu 2.2.1985.
Za zásluhy v norimberském procesu i jiné v československé zahraniční armádě byl major JUDr. Velen Fanderlík rozkazem ministra obrany České republiky 30.1.1995 povýšen na plukovníka České armády in memoriam.
Velen vykonal zvlášť záslužnou práci v družině Mawadani a v lesních školách. On koncipoval táborové řády lesních škol. Byl byl hybnou silou, která podněcovala a rozvíjela činnost kterékoliv skautské složky, kde právě zasáhl. Pomáhal kde mohl. Jeho dílem je také vznik dívčí Moravsé lesní školy a neúnavná podpora její činnosti. Jakmile se činnost rozběhla a složka byla schopna vlastního rozvoje, ihned přešel jinam, kde bylo třeba. Jeho činnost ve skautském hnutí přesáhla rámec republiky, protože Velen propagoval československý skauting po celém světě, všude navazoval známosti s jednotlivci i oddíly a intenzivně se věnoval skautské práci po celý život. Ještě 18 dní před svou smrtí sepsal na žádost náčelníka Plajnera „Stručnou historii našeho exilového skauting za války 1939 – 1945“. Přestože vyšší funkce (zástupce župního zpravodaje v Brně, zpravodaje LŠ u náčelnictva v Praze a posléze starosta Junáka) vykonával jen krátkodobě – po dobu několika let – vyryl hlubokou brázdu v československém skautském hnutí, spoluvytvářel vysoké hodnoty ve skautské výchově a její československé pojetí propagoval po celém světě.