Období třetího zákazu činnosti v letech 1970 – 1989

Ani třetí přerušení činnosti nemělo být přerušením, ale koncem. V lednu 1970 byla schválena koncepce budování jednotné organizace Socialistického svazu mládeže (SSM) a Pionýrské organizace (PO) jako jeho relativně samostatné součásti. V listopadu 1970 se konala celostátní ustavující konference SSM, na které dětská organizace obdržela název Pionýrská organizace socialistického svazu mládeže (PO SSM). Činovníci a vedoucí skautských oddílů se museli rozhodnout: buďto přejít do nové jednotné PO, nebo ukončit činnost, a nebo přejít do jiných organizací, které potřebovaly nabírat mládež do svých řad pro zajištění dorostu pro rozvoj vlastní členské základny.

Za majetek nové Pionýrské organizace převzal odpovědnost SSM. O jejím hospodaření se lze čas od času dočíst. Po zákazu Junáka měla řada oddílů a jejich vedoucích možnost uplatnění v organizacích:

– SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou) – jehož organizační řád z r. 1966 umožňoval zaměření branných akcí zejména v přírodě, což vyhovovalo skautskému pojetí výchovy. V roce 1967 byla ve Svazarmu založena složka pro branný pobyt v přírodě (Zálesák), kde bylo převzato mnoho skautských disciplín. Rozsah činnosti dokazuje, že pracovat s dětmi skautskými metodami se někde dalo a bylo to ku prospěchu jak dětí, tak i ku prospěchu výchovných cílů Svazarmu

– TOM (Turistické oddíly mládeže) – byly zřizovány od roku 1968 ČSTV při samostatných klubech turistů, ve školách, učilištích nebo jiných organizacích, sdružujících mládež od 6 do 18 let. I zde bylo široké pole působnosti pro junácké vedoucí. Oddíly TOM měly 7 zásad, vycházejících z junáckého zákona a slib „milovati svou vlast a oddaně pro ni pracovati“. – Svaz požární ochrany sdružoval mládež jako dorost pro potřeby požární ochrany. Požární výcvik byl součástí programu (větší či menší), což opět vycházelo z iniciativy a záměru vedoucího.

– PTO (Pionýrské tábornické oddíly) – byly vedeny většinou skautskými pracovníky, nebo pracovníky bývalé PO.

Organizační a výchovné zásady byly vydávány Kmenovými tábornickými radami a byly značně ovlivněny prvky skautskými, tělovýchovnými a woodcrafterskými. PTO měly svůj kroj, znaky, symboliku, tábornické zákony, výchovný systém, který zahrnoval první, druhou a třetí tábornickou třídu. Činnost s mládeží – i když Junák jako organizace byl zrušen – vypadala podle uvedených možností na první pohled jako prostor pro demokracii. Bohužel to bylo jen zdání.

Bývalí junáčtí pracovníci byli mnohde bedlivě sledováni a při sebemenším náznaku „skautské“ činnosti byli bezohledně sankcionováni. Soudy odsuzovaly při „monstrprocesech“ skautské činovníky neoprávněně, což si vynutilo za několik let amnestii. Ta jim však zdraví ani společ enské postavení nevrátila. Byly kladeny překážky v pokračování vysokoškolského i středoškolského studia, v postupu v zaměstnání i v odměňování a jsou známy i případy, kdy dovolená o prázdninách nebyla povolena.